Terapie láskou 2

8. července 2014 v 23:23 | Jitřenka |  Jednorázovky
Jééé, tak já sem to ze sebe vůbec nepotila týden.-_- Enjoy.:))


,,Tak co dáme dneska?" To byla Sasukeho první slova, když došel k Suigetsovi.
,,Ty na to máš po včerejšku chuť?" nadzvihl Suigetsu obočí. Sasukemu se v hlavě vynořil obraz, který včera viděl, jeho bratr, Karin, nazí, v jedné posteli.
,,Jo!" odpověděl odhodlaně.
,,Fajn,vždyť víš,že mám zásobu." zazubil se Suigetsu. ,,Dneska si jen ubalíme ne? Nechce se mi rozdělávat moje aparatura." promnul si ospalé oči a čekal na Sasukeho odpověď.
,,Tak jo ale musí to být něco,co nás fakt dostane do kolen." usmíval se a už si představoval,jak krásně se bude cítit.
,,Tak to bych měl něco lepšího než jen travku…" zašeptal Suigetsu a zašel do svého pokoje.
,,Co to je?" zeptal se vystrašeně Sasuke, když se Sui vrátil s pytlíkem bílého prášku.
,,Herák…"Suigetsu se na Sasukeho tázavě zadíval.
,,Kolik za něj chceš?" zeptal se po dvouminutové dramatické pouze Sasuke a nespustil z pytlíčku oči.
,,První dávka zdarma." ušklíbl se Suigetsu a hodil pytlík po Sasukem.
,,Vůbec se netvař takhle namyšleně, je to jenom jednorázová záležitost." zamračil se Sasuke a strčil pytlíček do kapsy.
,,Jojo, to říkají všichni."mávl rukou Siugetsu a šel se obléct. Sasuke si sednul v obýváku na pohovku a znova si prohlížel pytlíček s hnědým sypkým práškem.
,,No tady nehul! Dej si to pěkně doma, v klidu, budeš se cítit uvolněnej a všechno bude fajn." usmíval se Suigetsu a mluvil hypnoticky milým hlasem. ,,Dáme ještě tu trávu?"
,,Už ne, šetřím si síly na odpoledne." poklepal si Sasuke na kapsu.
,,Ajo, no to je chytrý." broukl uznale Sui a hodil si tašku přes rameno. Po cestě do školy Suigetsu Sasukeho přesvědčoval o pozitivních účincích a vtloukal mu do hlavy, že dojezd není tak hrozný a za ten krásný pocit to prý stojí.
,,Aha, no tak uvidím, přece jenom to bylo zadarmo, takže když to vyhodím tak mi to nebude líto a nebo to můžu prodat." přemýšlel Sasuke nahlas.
,,A nebo by si mi to prostě mohl vrátit a Já bych to mohl prodat." navrhl Suigetsu.
,,Né dobrý, už si mi to dal!A co je zdarma, to je zdravé"vyplázl na něj Sasuke jazyk.
,,No tak fajn no." povzdychl si Suigetsu. ,,Ale vážně to vyzkoušej." položil Sasukemu ruku na rameno. ,,Vážně!"
,,Ještě si to rozmyslím, nerad bych v tom začal lítat." povzdechnul si Sasuke
,,A co tě dovedlo k tomu,že ti tráva nestačí?" zeptal se Sugetsu s vytáhlým obočím. Sasuke se zamyslel a pak řekl: ,,Chtěl jsem prostě vyzkoušet něco tvrdšího."
Nakonec nechtěl riskovat posměch ze strany svého kamaráda, skrz kterého by se to dozvěděla celá škola a všichni jeho blízcí.Konec konců, žárlit na svého bratra je už trochu divné.
,,Óóó, Sasánek si to jede." začal se Suigetsu smát.
,,Hm." odpověděl mu na to Sasuke nezaujatě a pouze se usmál.
,,Tak a kde byl včera pan Uchiha?" zeptal se Kakashi a zvedl hlavu od třídní knihy.
,,Mě bylo špatně." řekl Sasuke a zvedl se z lavice s omluvným listem v ruce.
,,Aha, tak mi ho přines." řekl Kakashi a natáhl ruku, na podpis se ani nepodíval a dal pod něj ten svůj. Sasuke si nenápadně oddechl ale na venek si zachoval kamennou tvář.
,,Děkuju."Sasuke se otčil a všechna nervozita jakoby z něj spadla.
,,Tak si sedni a budeme pokračovat s výukou." Jak Sasuke slyšel tahle slova,mohl vypnout stejně jako zbytek třídy.Otočil hlavu a díval se z okna, přemýšlel nad tím co bude dělat odpoledne.Takhle vlastně probíhala celá výuka.
,,Tak co?" ozvalo se za ním.
,,Co?" zeptal se nechápavě Sasuke.
,,Nedělej, že nevíš, dáš si dnes?" zeptal se Suigetsu.
,,Asi jo, podle toho v kolik se Itachi vrátí domů."
,,Doufám, že pozdě, zajímá mě co na tom řekneš!" zajásal Suigetsu.
,,Spíš doufáš, že budeš mít dalšího zákazníka co?" odfrkl si Sasuke znechuceně.
,,No, možná taky, potřebuju prachy." podrbal se Suigetsu na hlavě.
,,Tak si najdi práci!" štěkl po něm Sasuke, nasadil si kapuci a odešel. Suigetsu si cosi zabrblal pod vousy a dál se o to nezajímal.
Sasuke přišel domů a zkontroloval jestli tam někdo je, našel na stole akorát vzkaz, že Itachi jel pryč a vrátí se až večer. Utíkal do svého pokoje a zamkl se tam, cestou si sebou vzal pár potřebných věcí, roli alobalu z kuchyně a zapalovač z kapsy bundy. V pokoji si sedl na postel a přitáhl si před sebe noční stolek. Utrhl čtveratý kousek alobalu a uhladil ho, pak utrhl dlouhý kus a ten sroloval do trubičky. Na uhlazený kousek alobalu vysypal obsah sáčku, trubičku si strčil do úst a alobal jednou rukou zvedl, v druhé dřímal zapalovač, který dal zespodu alobalu přesně pod hromádku bílého prášku a škrtl. Pomalu vdechoval kouř a v ústech se mu rozhostila hořká chuť. Celý proces znova opakoval, dokud nespotřeboval vše co na alobalu bylo. Alobal zmačkal a hodil do koše,zapalovač schoval do kapsy a lehl si na postel. Po přibližně 5 minutách se mu rozklepaly ruce, říkal si, že pocit euforie se ještě dostaví. Pak se mu ale začal zhoršovat zrak, na pravé oko viděl ale, když otevřel i levé, jeho mozek si nedokázal spojit ty dva obrazy dohromady. Pak následovala únava.
,,Nesmím usnout!" procedil Sasuke mezi zuby ,,Udusit se vážně nechci!" Dál bojoval se zavírajícími se víčky, pustil si hudbu na plno, takže ani neslyšel příchod svého bratra a jeho doprovodu.
Sasuke se dopotácel do blízké koupelny a šplíchl si na obličej studenou vodu. Takhle to udělal ještě asi 6x. Po sedmé, když se nahnul nad umyvadlo, obrátil se mu žaludek a on rychle spěchal k míse.
,,Sasuke si v pořádku?" zeptal se Itachi zděšeně, když viděl jak se jeho malý bratra bezmocně sesunul k zemi.
,,Vypadám snad na to?" šťekl po něm Sasuke.
,,Popravdě,ne." řekl Itachi a zakryl si rukou ústa. Za ním se objevila drobná blondýnka.
,,Co ta tady dělá ona?" řekl zhnuseně Sasuke. A vyškrábal se na nohy.
,,Vždyť ji ani neznáš, tak si nech ten tón!"odfrkl si Itachi, blondýnka za ním sebou cukla a ustoupila o krok dozadu.
,,Možná, že ji neznám ale už teď vím, jak s ní po dnešní noci vyjebeš, úplně stejně jako se mnou."
,,Sasuke- " Itachi tam stál jako přikovaný a němě sledoval jak jeho bratr plaší hračku na dnešní noc. Dívka se otočila a kvapným krokem se vydala do Itachiho pokoje pro své věci. Sasuke jí chtěl následovat ale těsně před Itachim, který by ho stejně nepustil dál, ho přepadla další vlna nevolnosti a on se zase vrhal na kolena ke studenému porcelánu. Itachi se konečně vzpamatoval a přispěchal svému bratrovi na pomoc. Odhrnul mu vlasy, které se nacházely nebezpečně blízko úst. Když se Sasukemu zase ulevilo posvítil mu mobilem do očí.
,,Co si bral?" zeptal se ho klidně.
,,Nic." odsekl na to Sasuke.
,,Tak jo, zeptám se tě ještě jednou, co si kurva bral?!" Itachi zvýšil hlas a napřímil se, z očí mu lítaly blesky.
,,Přehnal sem to s trávou." zalhal Sasuke a otřel si pusu mikinou.
,,Ty kouříš marihuanu?" zalapal Itachi zděšeně po dechu.
,,Stačilo se zeptat jestli hulím a ano, hulím." protočil Sasuke panenky.
,,Co si to dovoluješ? To nevíš,že si tím ničíš zdraví?" zakroutil Itachi hlavou.
,,Co si to dovoluju? Jak ty si dovoluješ chrápat každý den s jinou holkou?!" Sasuke zvýšil hlas a postavil se. Itachi jenom stál a koukal na svého malého bratra a ten pokračoval." Víš jaký to je poslouchat jak jim všem říkáš, že je miluješ? Každou noc znovu a znovu musím poslouchat tyhle sračky!Přitom mě si to neřekl od smrti rodičů ani jednou!"
,,Sasuke,já- " začal Itachi ale Sasuke ho nenechal domluvit.
,,Ty co?!Je toho na tebe v poslední době hodně,hm?Tak upouštíš páru, že? Tyhle výmluvy sem slyšel už tolikrát! Připadám si jak odkopnutej pes! Nezajímáš se o mě! Nestaráš se mě! Nemiluješ mě!" Sasuke do Itachiho strčil a proběhl dveřmi, než se Itachi zvedl a vstřebal bolest z rány do hlavy, uslyšel akorát silné bouchnutí domovních dveří.
Sasuke ještě stále pořádně neviděl ale zběsile se hnal tmou pořád a pořád dál, poháněný svým smutkem, hněvem a adrenalinem v krvi.
***
Itachi se sebral ze země a zapnul sledování Sasukeho telefonu, bohužel však zjistil, že ten zůstal ležet u něj v pokoji. Zamyslel se.
,,Kde by Sasuke asi tak mohl být." Mumlal si pro sebe. V té chvíli mu ale v mozku vytanula vzpomínka na malého černovlasého kluka, jak sedí u jezera a usedavě pláče.
Na nic nečekal, vzal si klíčky od auta a vydal se k jezeru, na motorce tam sice bude dřív, než Sasuke ale aspoň bude mít čas, počká si tam na něj a rozmyslí si kam se jejich rozhovor bude ubírat.
Sasuke utíkal bez přestávky a ani si nevšiml černé motorky, která se v křoví leskla ve svitu úplňku, stoupnul si ke břehu a díval se na vlnící se hladinu.
,,Na feťáka máš celkem dobrou kondičku." Ozvalo se a ze stínu vystoupil Itachi.
,,Co tady děláš?"Sasuke se ani nemusel otáčet aby zjistil kdo za ním stojí.
,,Přišel jsem si s tebou popovídat, bratříčku."
,,Už nemám co bych ti řekl."odsekl Sasuke.
,,Tak si nech vše aspoň vysvětlit." Itachi zavřel oči a promnul si kořen nosu.,,Že se o tebe nezajímám?Jak bych mohl, když si kolem sebe postavil zeď a nikoho k sobě nechceš pustit. Že se o tebe nestarám? Nevykazuješ ani nejmenší známky toho, že by to bylo potřeba." Itachi otevřel oči a rychle přešel k Sasukemu, chytnul mu ruku a nadzvedl mu bradu tak, aby se mu díval do očí.,,Že tě nemiluju? Miluju tě natolik, že tě chráním před sebou samým." Jeho tvář zkameněla a on Sasukeho pusti.Tomu se roztřepala kolena a on spadl do mokrého písku na kolena. Sasuke se chytil jeho mokrého oblečení a se slzami v očích po něm šplhal nahoru.
,,Jak tohle můžeš říct? Udělal bych cokoliv jen proto aby sis mě všimnul."
,,Cokoliv?" ušklíbl si Itachi.,,Co myslíš tím cokoliv?"
,,Opravdu cokoliv!" vyhrkl zoufale Sasuke a hlas se mu zlomil. Itachi vzal jeho tvář do dlaně.
,,Sem zvědavý jak svoje cokoliv definuješ po tomhle.." Itachi shodil Sasukeho do písku a lehl si na něj.
,,Co to děláš? Bráško!" řekl Sasuke zděšeně a stále jen sledoval jak z něj Itachi postupně strhává oblečení a nehledě na déšť a mokrý písek ho obrací na břicho a přimačkává ho k zemi.
,,Zkoumám tvoji definici pojmu cokoliv."usmál se Itachi povýšeně a jeho ruce vzal do jedné své a dal je Sasukemu nad hlavu.,,A nejen to, chci prozkoumat celé tvoje tělo, chci znát každý centimetr tvojí kůže, chci cítit jak sametová je tvá kůže na dotek, chci vědět jak chutnáš a jak voníš." Itachi ležel na křehkém těle svého bratra, který nevěděl na co se má soustředit, jestli na váhu slov, která vycházela z Itachiho úst a nebo na ruku, která se mu probojovala pod spodní prádlo a měla jediný cíl. Sasuke trhaně vydechl.
,,Jsi obdařenější než bych čekal."zašeptal mu Itachi do ucha nakřáplým hlasem a kousl ho do ušního lalůčku a přitom se začal osvobozovat od oblečení, které mu právě překáželo.
,,Itachi!"zakřičel Sasuke se slzami v očích.
 


Komentáře

1 Maoky Maoky | Web | 10. července 2014 v 19:01 | Reagovat

Pěkný web :-D

2 Aki-chan Aki-chan | Web | 14. července 2014 v 21:39 | Reagovat

no no toto sa robí seknúť to v tom najlepšom ? :-D  perfiš dielik prosím chcem pokračovanie čo najskôr .

3 Ama Remun Ama Remun | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 17:37 | Reagovat

Zajímavý blog a dobré nápady na povídky, chválím.. :) pobavila jsem se tu, jen jdou špatně přečist články ta modrá na oranžové.. :/
Nakoukni kdyžtak i ty ke mě.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama