Leden 2012

Sejdeme se na hřbitově 2

29. ledna 2012 v 6:30 | Jitřenka |  Sejdeme se na hřbitově.
Takhle to chodilo ještě asi dva měsíce.A celé ty dva měsíce všichni umírali zvědavostí,proč je Tsumi nechce pustit do pokoje.Od Naruta se dozvěděli že do svého pokoje nepouští už ani jeho,jemu to ovšem nevadí protože do svého pokoje přestěhovala jednoho svého miláčka.Toho chřestýše...Jiraya a Tsunade odjeli na měsíc do Egypta takže se Tsumi a Naruto rozhodli že pozvou svoji partu na víkend na oslavu.No teda spíš Naruto se rozhodl Tsumi to zjistila až v pátek odpoledne načež na svého nebohého bratříčka poštvala dalšího miláčka který ho pěkně přiškrtil.

Můj princ.Pro mé Sb-Tashine.

27. ledna 2012 v 22:04 | Jitřenka |  Jednorázovky
MOC se Tashine omlouvám že jsem tu povídku nenapsala dřív.Ale pololetí mi dalo hodně zabrat.Teď už je po pololetí tak jsem se do toho dala,doufám že se bude líbit.

Sedím v nějakým lochu a je mi strašná zima.Na sobě mám roztrhané cáry svých nejoblíbenějších šatů,ty jsem na sobě měla když jsem naposled viděla dení světlo.Jsem domlácená odřená a všichni co tady jsou se na na mě už vystřídali.A to jen kvůli tomu že se králové nemohli dohodnout.Po chvíly se otevřely dveře a já strnula,pak jsem se ale vzpamatovala a začala křičet:
,,Ne!Já už nechci,prosím.Já už nemůžu!"dveře se rozletěly a v nich stál kluk,kterého jsem ještě neviděla.Měl blonďaté,střapaté vlasy,oči modré jako nebe a byl trochu snědší.Líbil se mi,ale to nemněniloo nic na tom že sem přišel aby mně tak surově znásilnil,jako všichni ostatní co sem přišli.Naději jsem strátila už dávno. Když ke mě udělal krok lekla jsem se a hned jsem couvla.Blonďák se nad tím pousmál,měl nádherný úsměv.Ale nechtěla jsem aby poznal že jsem trochu zmněnila názor a tak jsem na něj začala křičet.
,,Jdi pryč!Vypadni ty zmetku!"
,,Neboj nechi ti ublížit,chci ti pomoct,musíš mi věřit."zamyslela jsem se,buď mně opravdu chcepomoct,nebo jen blafuje a právě vnitřně umírá smíchy jak jsem naivní.Ale co,horší už to být nemůže.Tak jsem se rozhodla podat mu ruku.Pomohl mi se zvednout a pak mě zvedl do náruče.Šli jsem dlouhou tmavou chodbou kterou sem tam osvětlovalo světlo louče.Všude ležela mrtvá těla vojáků kteří mě znásilňovali,byla celá od krvé a v jejich tváři byl překvapený výraz.Můj hrdina si všiml mého znepokojení a tak se mě radši na něco zeptal.
,,Jak se jmenuješ?"
,,Ty si kvůli mě zabil přes 50 lidí a nevíš jak se jmenuju?"zeptala jsem se udiveně.
,,Vím ale jestli jsem se nespletl."znova se usmál,tentokrát však rozpačitě a nejistě.
,,A když nebudu ta pravá tak co?Necháš mě tady na pospas osudu?"
,,Samozřejmě že ne ale jestli nejsi dívka kterou hledám,odvedu tě do bezpečí a budu ji hledat dál.Prozradíš mi tedy své jméno?"S obavami jsem své jméno vyslovila.
,,Jmenuji se Hinata Hyuuga dcera krále Hiashiho Hyuugy."
,,Jsi to ty,jsem rád že jsem tě našel."
,,Uf.Mohla bych teď vědět jak se jmenuje můj šlechetný zachránce?"
,,NARUTO UZUMAKI!A jednou budu král,ukážu tvému otci že jsem silný bojovník a dobrý vládce,adoptuje si mě a ne toho Uchihu.
,,To je jen Sasukeho vina,myslím to že mě unesli."
,,A proč tě unesl?"zeptal se ohromeně modroočko.
,,Já ani nevím...."zbytek cesty proběhl mlčky.Když jsme vylezli z toho,jak jsem později zjistila podzemí,vysadil mě Naruto na svého koně.
,,Dobře se drž,pojedeme rychle,až zjistí že jsi pryč určitě se nás budou snažit chytit."na souhlas jsem jen kývla a chytla se Narutova pasu.
Jeli jsme tak dlouho dokud jsme se nedostali do vesnice která nesla jméno Takigakure.Najedli jsme se v hostinci kde jsme se taky ubytovali,dali nám malý ale útulný pokojíček,ovšem jen s jednou postelí.Vyspat jsme se chtěli oba a tak to Naruto rozhodl tak že,on si lehl na záda a já si lehla na něj.Neříkám že to bylo nepříjemné ale přeci jenom jsem ho znala jen dost málo,na lásku na první pohled nevěřím ale byl mi hodně simpatický ale jak už jsem řekla,na lásku na první pohled nevěřím.
,,Nebude ti to vadit?"zeptala jsem se nejistě.
,,Ne,nebude,pojď lehni si,neboj se."lehla jsem si a nejdřív horzně zčervenala ale po chvíly jsem tvrdě usnula.Naruto se tomu jen usmál a přitáhl si mě blíž k sobě.V noci jsem sebou trochu cukala a vykřikovala,,Ne!Prosím ne!".Naruta zbudilo víc než to jak jsem křičela to,že jsem se nohou otírala o jeho slabiny.Radši mě vzbudil a jal se mě utěšovat po tom co jsem mu řekla co se mi zdálo.Objal mě,pohupoval se mnou a konejšil mě že už to všechno bude dobré,že se za pár dní uvidím se svojí rodinou a přáteli,líbal mě do vlasu a hladil po zádech.Jeho dotyky mi byli příjemné,víc než to vzrušovaly mě.Naruto to poznal,sice nevím jak ale zvedl mi hlavu,zadíval se mi do mojich levandulových očí a pak,pak mě prostě políbil,jemně ale vášnivě,dravě ale přesto ohledu plně vůči tomu co jsem si v posledních letech prošla.Položil mě do postele a začal mě hladit všude tam kam se jeho ruce dostaly.Líbal mě na krku,v dekoltu,prostě všude.Po chvíly jsme se,nepřestávajíc se líbat,začaly navzájem vysvlékat.Byl velmi ohleduplný,nic neuspěchal a pořád se mě ptal jestli je to dobré,jestli se mi to líbí a jestli to nebolí.Hned jak jsme se pomilovali,usnuli jsme na sobě,tentokrát už jsem nezčervenala,tentokrát jsem usnula s jemným úsměvem na rtech.
Ráno
Vzbudila jsem se jako první,a tak jsem se oblékla a trochu si poláchla običej,šaty jsem dostala od manželky hostinského,byla opravdu milá.Po chvíly se vzbudil i Naruto ale dnes mě nepřivítal úsměvem od ucha k uchu,nýbrž jen chladným,,Hm..dobrý ráno."Ani jsme se nenasnídali a vyjeli,protože někdo přiběhl do hospody a začal řvát že na vesnici útočí hadí lord.Jeli jsme mlčky.Až jsem to nevydržela a zeptala se:
,,Co jsem udělala špatně?"tahle otázka Naruta překvapila ale nedal to na sobě znát.
,,Nic a buď z ticha,abys je nenavedla na naši stopu."Tak a byla jsem odrovnaná.To mi asi mělo jako odpověď stačit.Zbytek cesty už bylo jen hrobové ticho.Když se k večeru začalo stmívat jezdilí jsme po krajině a hledali nějaké místo na spaní až jsme našli jednu úhlednou Jeskyni kde by se noc dala docela dobře přečkat.
,,Dnes budeme spát tady."řekl s hraným nadšením Naruto.Já jsem byla ještě zklamaná z odpoledne a tak jsem jen kývla hlavou a šla nazbírat nějaké klestí.Když jsem se vrátila Naruto seděl a koukal do prázdna.Už jsem měla dost toho že mě ignoroval a tak jsem se rozhodla se ho zeptat co se děje.
,,Proč mě ignoruješ?"Nic,,Naruto!"
,,Hm?"zamručel aniž by se na mě podíval.
,,Proč mě ignoruješ?"
,,Protože...do toho ti nic není!"okřikl mě Naruto
,,Jsi bezcitný,vyspíš se semnou a pak mě odkopneš,byla bych na tom líp kdybych stebou nešla."
,,Když si to myslíš tak se seber a syp!"do očí se mi nahrnuly slzy,pustila jsem klacky které jsem našla,otočila se a rozběhla se do tmavé noci.Za sebou jsem slyšela Narutuv hlas který na mě volal:
,,Hinato já to tak nemyslel prosím vrať se!"ale já ho neposlouchala a pořát běžela dál,když už jsem nemohla opřela jsem se o kmen stromu a po sléze se po něm svezla dolu a začala brečet.Když mě Naruto našel,promrzlou,ubrečenou a spící,vzal mě do náruče a odnesl mě zpátky do jeskyně kde mě položil zase na sebe a on sám si lehl na deku.Kolem půlnoci jsem se zbudila,bylo mi krásně teplo a nečí rucer mě objímaly,když jsem ovšem zjistila čí ruce to jsou strašně jsem se naštvala a tomu dotyčném jsem uštědřila pořádnou facku.Naruo se zbudil a vyjeveně se na mě díval.
,,To si myslíš že když mě vyhodíš a pak zase najdeš a dovedeš zpátky že nebudu naštvana?"
,,Nevím..."zabrblal Naruto držící si levou ruku tvář a pravou rukou mi jezdil po zádech.
,,ANO budu naštvaná!"zavřeštěla jsem a dala mu ránu na druhou tvář.Naruto se dopálil,chytil mě za ruku a přitáhl si mě k sobě.
,,Pusť-"Mě už jsem nedořekla protože Naruto přitiskl svoje rty na ty moje a začal mě něžně líbat.Okamžitě jsem na svou zlobu zapomněla a začala spolupracovat.Jeho polibek byl tak procítěný a plný lásky.První co mi řekl když se naše rty rozpojily bylo:
,,Miluju tě."
,,Já tebe taky."odpověděla jsem bez rozmýšlení.
,,Cože?"
,,Co sis myslel?"
,,Ty si princezna z kalnu Hyuuga a já jen obyčejný rytíř a navíc si máš brát Sasukeho Uchihu."řekl Naruto posmutněle.
,,NO TO NEMYSLÍŠ VÁŽNĚ?!"
,,Co?"zeptal se nechápavě Naruto.
,,No že si mám brát Uchihu."
,,Ano máš si ho vzít,to byl taky můj úkol osvobodit tě a dovézt na svatbu se Sasukem."V tule chvíly dostal Naruto další ránu.,,A za co byla tahle?"Zeptal se mírně nakvašeně.
,,Kdyby si mi to řekl dřív tak bych radši zůstala tam,jen když ho vidím tak mi naskakuje husí kůže a navíc on může za to že mě unesli,vzal mě na procházku a pak mě přetáhl větví po hlavě.Když jsem se zbudila byla jsem v té špinavé cele.A co se dělo dál víš."
,,Počkej!To on tě uvěznil?"
,,Poslouchej,děláš to nebo si vážně tak blbej?Říkala jsem ti to předevčírem."
,,Jo,jo dobře chápu."Ušklíbl se Naruto,,ale ještě pořád nechápu proč tě nechal uníst."
,,To já taky ne,se ho zeptáme."
,,My?"
,,Ano my."
,,Vezmeš si mě?"Zeptal se Naruto po chvíly.
,,Cože?!"
,,Vezmeš si m-"
,,ANO!"
,,To jsem rád,měl jsem strach že mě pošleš do háje."
,,Blázínku,já tě vážně miluju.Ale už bysme měli spát."
,,Máš pravdu,dobrou noc Hinato Uzumaki."dala jsem Narutovi polibek na rty,lehla si na jeho hruď a s úsměvem na tváři usnula.
Ráno
,,Lásko vstávej."budil mě mile Naruto.,,Musíme vyrazit dřív než nás doženou."Tohle mě ještě nepřesvědčilo a tak jsem dál ležela na jeho hrudi se zavřenýma očima.A přesvědčila mě teprve tohle:
,,Čím dřív vstaneš tím dřív vyrazíme a budeme v Konoze kde můžeš udat Sasukeho."okamžitě jsem vstala a začala se oblékat.Naruto se začal smát a já ho popoháněla a nadávala mu že je pomalý.Kolem druhé hodiny odpolední jsme dorazili do Konohy.Jeli jsme hned do sídla a první slova když jsem vtrhla do truního sálu byla.
,,Já si toho Uchihu brát nebudu!"všichni co byli v sále se na mě otočili a čelist jim spadla až někam do katakomb.
,,Hi.Hinato,jsi to vážně ty?"zeptal se něvěřícně Sasuke.
,,Nebudu!Nebudu si brát hnusnýho prolhanýho únosce,kterej za to všechno může!!!!"rozkřikla jsem se na celej palác.
,,Ale,ale ty si to pochopila špatně."ospravedlňoval se Sasuke.
,,No já snad špatně slyším!"ozkřičela jsem se znova,,Ty mě přetáhneš po hlavě klackem,uneseš mě a vězníš mě kdo ví kde a já jsem na tom něco špatně pochopila?!"
,,N-ne,já...."
,,Tak bude to?!"
,,Já si tě nechci vzít,miluju Sakuru!"vyštěkl na mě a s pláčem se sesunul na sedadlo vedle trůnu.
,,To je všechno?!"zeptala jsem se ještě pořád nasupeně.Naruto stál celou dobu v povzdálía a sledoval.Ještě asi deset minut jsem se se Sasukem handrkovala a pak do trůního sálu můj otec a jeho pohled spadl nejdřív na brečícího Sasukeho a pak na mě.
,,Hinato jsi to opravdu ty?"zeptal se nevěřícně.
,,Ano,ano jsem to já otče."
,,Dcero moje."vrhl se na mě táta s otevřenou náručí a vroucně mě objal,když se ode mě odtrhl znova se podíval na plačícího Sasukeho.
,,Je nepřípustné aby si moje dcera vzala zrádce a únosce.Proto si Hinatu nevezmeš."obvyklá reakce by byla:
,,NE!Já to už nikdy neudělám!"nebo něco takovýho ale Sasukeho reakce byla:
,,JUPÍÍ!Sakuro už jdu!"když Sasuke v návalu radosti spadl z trůnu a vyběhl ze dveří se slovy:
,,Má lásko počkej na mě!"otočil se můj otec k Narutovi a řekl:
,,Nuže,protože Saskeho jako syna neberu a ty si zachránil mojí dceru,nechceš být ty můj syn?"když otec tohle řekl vzpoměla jsem si na Narutova slova:
,,NARUTO UZUMAKI!A jednou budu král,ukážu tvému otci že jsem silný bojovník a dobrý vládce,adoptuje si mě a ne toho Uchihu."Naruto se zamyslel a potom záporně zakroutil hlavou,,Nechci,co chci to je ruka vaší dcery."
,,No,rád bych ti ji dal ale poroučet svoji dceři nemůžu.Zeptej se Hinaty."kývl otec hlavou ke mě.Já se na něj usmála a přiběhla k Narutovi a objala ho.
,,Já už jsem mu svoji ruku dala,požehnáš nám otče?"zeptala jsem se s nadějí v hlase.Otec se zamračil a řekl:
,,Já vám žehnat nebudu,požehná vám celá Konoha."jeho tvář se rozjasnila a na rtech měl krásný úsměv.
V den naší svatby mi bylo strašně špatně a zjistila jsem,že čekám dítě.V ten den co jsem si já brala Naruta si Sakura brala Sasukeho.Naruto byl ten den korunován a Sasukeho si vybral jako vládce v druhé provincii.Když jsem Narutovi porodila děti,ano řekla jsem děti,dvojčata holku a kluka.Já vybírala jméno chlapečkovi a tak jsem se rozhodla pro jméno Daisuke.Jméno naší holčičky bylo Miyako-březnové dítě,protože se narodila v březnu.Za měsíc nám přišla zpráva že Sakura porodila Sasukemu chlapce jménem Nikko-denní světlo,protože přinesl Sasukemu a Sakuře světlo do života.Sasukemu jsem brzy odpustila,poněvač mi řekl že byl úplně zoufalý a nevěděl co měl dělat.Naše děti rostli do krásy a zdraví.A my na ně mohli být pyšní.Ale o tom už někdy jiindy.

Konec,doufám že se ti líbila.

Má malá puťka 8

26. ledna 2012 v 20:19 | Jitřenka |  Má malá puťka.
Tak další díl,nezlobte se že to trvalo tak dlouho ale čast teď trávím s jedním moc milým klukem.Nebudu si tady vylévat srdíčko,tady je další díl,pište komentáře a doufám že se vám to bude líbit.
P.S:Tento díl budou vyprávět oba(To furt střídám že?:D)Užíjte si povídku a omlouvám se za chyby.

Dnes!

26. ledna 2012 v 15:51 | Jitřenka |  Oznamy

Vážení přátelé, dnes,v pátek a o víkendu se dám do zběsilého psaní povídek,z prostých důvodů

1.Přijede můj ta(ťulda) s mojí ,,maminkou" a bratříčkem,tudíž si zalezu do pokoje a celý den nevystrčím ani prstíček.

2.Nejsem moc aktivní,já vím.Ale když je člověk zamilovanej tak myslím na něco úplně jinýho než na povídky :D

Dnes se naučím jen zemák a pak hurááá na psaní povídek.Sb kterým jsem nenapsala povídku za spřátelení se moc omlouvám a hned se do toho pustím.Lucka je na horách a slíbila mi že přijede celá a s novou povídkou.To je zatím vše dnes byste mohli očekávat Malou puťku a zítra nebo v sobotu Sejdeme se na hřbitově.Teda pkud nebudu hlídat brášku(V jeho přítomnosti by bylo nejlepší všechno zalít vrstvou betonu,aby se k tomu nedostal)..


Má malá puťka 7

21. ledna 2012 v 13:21 | Jitřenka |  Má malá puťka.
Od posledního polibku co jsme si se Sakurou dali uběhly už tři měsíce,od té doby se zmněnila,hodně zmněnila.Svoje dlouhé růžové vlasy si ostříhala do mikáda,začala nosit jen tmavé barvy.Už se značně oteplilo ale ona pořád nosí dlouhé rukávy.Taky se mi nelíbí že se začala kamarádit s těma divnejma klukama z osmího ročkníku,od tý doby se jí zhoršil prospěch a z něčeho dokonce propadá.Ale co ,to není moje starost.I když...

,,Sakuro ty tady zůstaň."řekl jsem když jsem si byl jistý tím,že chci vědět co se sní v posledních měsících děje.Sakura se jen ušklíbla,strčila si věci do tašky a zůstala sedět na místě.
,,Tohle jsí mi už dlouho neřekl."prohodila Sakura po chvilce.
,,To máš pravdu,co teď vlastně děláš?"
,,Nedělej jako by tě to zajímalo."Vyštěkla na mně Sakura. Ale hned na to si dala ruku před pusu a začala se krčit.Hned mi došlo proč.
,,Ty se bojíš že tě uhodím?"Pousmál jsem se smutně
,,Jak bych se neměla bát,udělal si to už dvakrát a říkal si že tě to baví,naposled jsem si prokousla ret."řekla Sakura krčící se za lavicí.
,,Já vím promiň,je mi to líto nevím co se to se mnou stalo."Sakura se přestala krčit za lavicí a znovu se narovnala.
,,Už budu muset jít...."
,,Co máš tak důležitého na práci?"
,,To ti neřeknu...ale můžeme si zase někdy popovídat,to by bylo dobrý."s těmito slovy se Sakura zvedla a vyšla ze třídy.Když jsem se podíval z okna tak jsem ji viděl jak jde s těma divnejma klukama jít směr les.
,,Miláčku,že za mnou dneska večer příjdeš?"Objala mě ze zadu Kurenai.
,,Jo,jo přijdu ale nezdržím se dlouho,mám ještě něco na práci."
,,To nevadí,tak to bude jen rychlovka.Ale určitě přijď,jinak víš co se stane!"Pohrozila mi na konec.Jen jsem si povzdechl,kam jsem se to dopracoval,já jsem její nadřízený a ona mi poroučí,aspoň že někde mám na vrch.
Mezitím u Sakury
,,Co po tobě ten kretén chtěl?"Zeptal se Hidan a nasál do sebe kouř z cigarety.
,,Ptal se mě co poslední dobou dělám."odpověděla Sakura
,,A řekla si mu to,protože jestli jo,tak to máme velkej problém."naježil se Kakuzu.
,,Blázníš?!To víš že ne!Ale možná bych si mohla tím,,povídáním"vylepšit známku na trojku."
,,Tak pozor aby si se nepodřekla!"
,,Neboj Itachi,nepodřeknu se.Kde jsou vlastně ostatní?"
,,Ti příjdou,i s...víš čím."odpověděl za Itachiho Hidan.
,,Jo vím,už se nemůžu dočkat.Jen doufám že Pein a Konan zase nabudou mít spoždění."
,,S tím jsme počítali,dali jsme to Sasorimu a Deidrovi."
,,Super!Ale jestli se opozděj tak dostanu absťák,celou školu jsem to musela vydržet."
,,Chudinko."Politoval ji Hidan soucitně.
,,A co tvoji sourozenci?"
,,NIC!Furt stejní pořád vopruzujou."odpověděla naštvaně Sakura.
,,Ale tak se nečerti,mají o tebe starost!"napomenul ji Itachi.
,,Jo no,tak jdem ne,protože ještě chvíly a dostanu záchvat."Postěžoval si Kakuzu který poprvé za celou dobu promluvil.
,,Jo na jdeme,Hidane máš cígo?"zeptala se Sakura trochu roztřepaným.
,,Ale ale to už sis za 3 měsíce vyvinula závislost?"posmíval se Sakuře Hidan.
,,Blbá otázka,stejně je to tvoje vinna.A teď naval to cígo!"
,,No jo no jo,tady máš."Hidan podal Sakuře poraženě cigaretu a ještě jí ji zapálil.Sakura nasála kouř a spokojeně jako lokomotiva vydechovala kroužky.
,,Jsi dobrá."řekl Itachi uznale.
,,Díky,ale teď už jdeme,protože už to na mě jde."řekla Sakura zase tím roztřepaným hlasem.
,,Jo,dobrej nápad."přitakali všichni jednohlasně.
O 4 hodiny později
,,Au,mě bolí hlava.Kde,kde to jsem?"To byli Sakuřiny první otázky,po tom co procitla.
,,To je smutné že už si tohle místo nepamatuješ."Seděl jsem u stolku,který byl ve stínu pokoje a tudíž mně Sakure nemohla na první pohled vydět.
,,Kdo to je?!"
,,Co jsi dělala?"
,,Do toho ti nic není!"Odsekla Sakura.
,,Ale je,,"zvedl jsem z židle a přešl k posteli,,řekni mi co si dělala,slibuju že to nikomu neřeknu."Sakura se zamyslela a řekla:
,,Když ti to řeknu,tak po mě budeš řvát,takže ti to radši říkat nebudu."
,,Bereš drogy a kouříš!"Když jsem to řekl tak zalapala po dechu a nasadila udivený výraz.Pak se ale vzpamatovala a začala křičet:
,,Jak si na to přišel?!To si myslíš že je mi líto že si se semnou rozešel?!"
,,Já si to nemyslím,já to vím!"Vzal jsem ji za ruku a shrnul jí rukáv.Ruce mněla úplně zbědované,Všude byly stopy po jehle,někde byly i řezné rány.Některé byli mělké a jiné zase hluboké.
,,Je ti to líto.A já to vím,je,je mi to líto,prosím vrať se ke mě,pomůžu ti z toho s polu to zvládneme."
,,Já,já nevím.Víš,víš vůbec jak to bolí,když,když někoho miluješ a věříš mu a on tě podvede,tak zákeřně a chladnokrevně."Sakura se rozbrečela a mě při těchto slovech bodalo u srdce.Obejmul jsem Sakuru,vyzvedl si jí na klín a začal ji utěšovat.
,,Šššš,to bude dobré něco vymyslíme,společně to zvládneme."Sakura ještě chvíly vzlykala ale pak se uklidnila a zeptala se mě:
,,Jak jsem se vůbec ocitla u tebe v bytě?"
,,Našel jsem tě ležet v lese u jednoho stromu."
,,Proč jsi šel do lesa?"zeptala se Sakura podezřívavě.
,,Rád se procházím,když si potřebuju vyčistit hlavu."Zalhal jsem.Ve skutečnosti mě zajímalo kam to s těma klukama jde a tak když jsem byl hotovej u Kurenai utíkal jsem do lesa a našel ji tam ležet.
,,Aha,tak to jo..´Budu z toho mít průser ve škole?"Zeptala se po chvíly Sakura
,,Ne,ale jen v tom případě že přestaneš kouřit a brát drogy."
,,No jo."řekla Sakura otráveně.
,,Já to myslím vážně!Ale teď se hlavně vyspi,potřebuješ to."
,,Lehneš si semnou?"Udělala Sakura psí očka
,,Ne!"Odpověděl jsem tvrdě.
,,Proč ne?!"vyštěkla na mě Sakura.
,,Protože hádej co by se stalo?!"zeptal jsem se jí.
,,Jestli si myslíš že se s tebou budu milovat,tak na to honem rychle zapomeň,v noci budu mít strašnej absťák a mohla bych si něco udělat,no ale to není zas tak důležitý,mohla bych utýct a to bys asi nechtěl."Po těchto slovech jsem radši zmlkl a začal se svlékat,když jsem byl v trenýrkách lehl jsem si k Sakuře,pevně ji objal a hladil ji v jejích růžových krátkých vlasech.
,,Kakashi,si hajzl,jen aby si to věděl ale já tě stejně miluju!"
,,Já tebe taky,i když to tak někdy nevypadá."Pak už jsme oba usnuli.Asi tak kolem půlnoci se začala Sakura klepat,vrťet a škubat sebou.Zbudilo mě to a tak jsem si´sedl vysadil si ji na klín a začal se v uklidňujícím tempu houpat a líbat ji do vlasů.Takhle sem s ní seděl až do rána a pak už to bylo dobré.Byl jsem strašně ospalý a tak jsem si vedle Sakury na chvilku lehl že si ještě tak deset minut pospím.Já usnul na 4 hodiny!Spal bych dál ale zbudila mě příjemná vůně která se linula z kuchyně.Zvedl jsem se z postele a šel za zdrojem té krásné vůně.Když jsem přišel do kuchyně Sakura stála u plotny a vařila snídani.
,,Co,co to děláš?"zeptal jsem se zděšeně.
,,Vařím nám snídani,"usmála se Sakura mile.
,,Ale to nemůžeš,musíš ležet,já bych měl vařit snídani tobě."
,,To je v pořádku,je mi dobře."
,,Podle toho co si dělala v noci se mi moc nezdá."ušklíbl jsem se.
,,A co jsem dělala?"zeptala se Sakura s nemizejícím úsměvem na tváři.
,,Cukala si se,házela sebou,třepala se,měl jsem o tebe strach."
,,To je normální,a neboj se maximálně umřu."
,,No tak moment!O tom si mi nic neřekla !"
,,Neboj,brala jsem jen heroin,při absťáku po vysazení heroinu se neumírá."Já vážně nechápu jak může být tak klidná.Po chvíly vypla sporák,otočila se ke mě a zeptala se mě:
,,Co by si dělal kdybych umřela?"Tahle otázka mně docela zaskočila ale bez váhání jsem odpověděl:

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ :D
Tohle neřekl ale to říkám já.:D

Má malá puťka 6

17. ledna 2012 v 22:54 | Jitřenka |  Má malá puťka.
Tenhle díl nevypráví Sakura.Příští díl bude asi vyprávět Kakashi.Užijte si to a pište komentáře.


Kakashi seděl doma na posteli a přemýšlel jak to bude dál.
,,Sakuru miluju a ztratit ji v žádném případě nechci ale Kurenai je přeci jnom žena a..."Aby zahnal myšlenky na Kurenai šel si radši dát studenou sprchu.Svlékl se,stoupl si pod sprchu,pustil na sebe ledovou vodu,zády se opřel o kachlíčky a pokoušel se vyhnat zvrhlé myšlenky ze své hlavy.Když se osprchoval rozhodl se že Sakuře zavolá a všechno jí poví.
,,Co se děje Kakashi,proč mi voláš ve dvě v jedenáct v noci."zděsila se.
,,Mola bys přijít?"
,,Eh?Teď hned?"
,,Ano,je to opravdu důležité"Řekl sklesle Kakashi.
,,Tak já příjdu."
,,Dobře,budu tě čekat."Z druhé strany se ozvalo už jen pípání.

Kakashi seděl na posteli a čekal až Sakura přijde.

,,Tak,jsem tady Kakashi,co se stalo?"
,,Podvedl jsem tě."
,,Cože?!"
,,Je mi to moc líto."
,,Ty...řekni mi že to není pravda!"Kakashi jen smutně svěsil hlavu"
,,Proč?!Proč si mi to udělal!"Rozbrečela se Sakura
,,Kurenai to ví,ví že jsme spolu."
,,No a?!"
,,Měla by si problémi,vyloučili by tě ze školy,a to nehci,v životě toho ještě hodně dosáhneš,jsi chytrá."
,,To není pravda!Myslíš si že bych to svedla na tebe,že bych řekla že si mě znásilnil!Ale to bych ti nikdy neudělala.Všechno bych vzala na sebe!Ale ty hajzle ty by si to na-"Sakura to nestačila doříct protože od Kakashiho schytala facku.
,,Zapiš si za uši že takhle se mnou mluvit nebudeš!A navíc bychh ti tohle nikdy neudělal."Řekl Kakashi trochu mírnějším hlasem.
,,Jak já mám vědět čeho všeho si schopný,když si mně jednu vrazil."Vyštěkla po něm Sakura.Kakashi se jen ušklíbl a šel si lehnout.Sakuru tam nechal stát se zlomeným srdcem.Po pár minutách se Sakura vzpamatovala a šla domů.Hned jak přišla,šla vzbudit Temari a vybrečet se na jejím rameni.Za chvíly do Temarina pokoje přišel i Gaara a ptal se co se stalo.Když mu to Temari vyklopila,začal řvát na celej barák že toho Hajzla zabije a že mi to říkal.Měl proč se radovat,to že má v něčem pravdu se moc často nestávalo.Za chvíly přišel i Kankuro který nám chtěl vyprávět o svém úžasném rande,ale když viděl v jakým stavu jsem,radši si to nechal na později.Všichni jsme šli spát až po půlnoci,usnuli jsme tím stylem že Temari ležela na mě,na Temari ležel Kankuro a chudáka Gaaru jsme shodili z postele.Když jsme vstali všichni jsme se deset minut řechtali nad tím jak jsme,,pohodlně"spali.

Ve škole
,,Ahoj.."Pozdarvila Sakura sklesle svoje kamarádky.
,,Ahoj,co se ti stalo?"
,,Nic."Odpověděla suše Saky.
,,To ti tak věříme."Obořila se na ní Ten Ten.Sakura se s tím nechtěla nikomu svěřovat a tak radši nic neříkala.Když Kakashi vešl do třídy jeho pohled sjel prvně na Sakuru.Ta ho ovšem vůbec nepostřehla,a dál skenovala podlahu.Kakashi se pro sebe ušklíbl a začal:
,,Jelikož se nám blíží pololetí,tak si někoho z vás vyzkouším."Všichni se krčili pod lavicí a doufali že je Kakashi nevyvolá.Ale Kakashi přesně věděl koho dnes zavolá k tabuli.
,,Tak třeba ty Sakuro!" Všichni si oddechli a Sakura to nezaznamenala a tak dál skenovala podlahu před sebou.
,,Sakuro,"strčil do ní Hinata,,máš jít k tabuli."Sakura se zvedla ze židle a mlčky došla k tabuli.
,,Učila ses?"zeptal se Kakashi s posměchem v hlase,,Ne."Odpověděla Sakura prostě.
,,Tak to bude zajímavé."
,,Já sí myslím že ne."oponovala Sakura."
,,Tak řekni mi co je to Totemismus."(Na to jsem byla dnes zkoušená já XD.)
,,Totemismus je jedno z nejstařších náboženství."
,,Správně."ušklíbl se Kakashi.,,A teď mi řekni co je to politeismus."zakřenil se Kakashi
,,Nevím..."oplatila mu grimasu Sakura.,,Kakashi se nehezky zamračil a řekl:
,,Tak si jdi sednout a máš za čtyři,můžeš si to ovšem opravit."Sakura na to nic neřekla a jen mu podala index na podepsání.
,,Po hodině tady prosím zůstaň."Na důkaz toho že slyšela mírně kývla hlavou.Když došla do lavice,usadila se a zbytek hodiny byla zase mimo.Z transu ji vytrhl až školní zvonek oznamující konec poslední hodiny.Hinata se zvedla sklidila si věci,na Saky se usmála povzbuzujícím úsměvem,který nejspíš odkoukala od Naruta,zamumlala něco ve smyslu ještě ti zavolám a pak odešla v závěsu za Narutem který strašně spěchal.Když za sebou Hinatu takhle táhl,tak si dokážu představit co strašně důležitého mají v plánu.Z přemýšlení Sakuru vytrhl až Kakashi který si sedl do lavice před ní a obrátil si židli.
,,Jak to že si se neučila?"Zeptal se Kakashi kysele.
,,Jak asi?"Odpověděla mu Sakura se stejnou kyselostí v hlase,oči měla rudé jako králík a celé opuchlé od pláčče.
,,Je mi to líto,sám nevím proč sem to udělal."
,,Tak milostpán neví."Obořila se na něj Sakura.V tu chvíly jí přiletěla facka tak velká že vypadla z lavice.
,,Už včera jsem ti říkal že se mnou takhle mluvit nebudeš."Procedil mezi zuby.A podíval se na Sakuru které se zrovna sbírala ze zemně a utírala si krev které jí tekla z prokouslého rtu.
,,Sadisto."
,,Já že jsem sadista?!"Rozčílil se Kakashi,přešel k Sakuře,přirazil ji ke zdi a hrubě ji políbil na rty.,,Možná máš pravdu."Usoudil Kakashi když se od Sakury odtrhl.
,,Líbí se mi když ubližuju ostatním,vzrušuje mě to."Usmál se zvrhle Kakashi.
,,Je mi z tebe na nic,kam se poděl ten hodný,usměvavý a přívětivý Kakashi,kterého jsem potkala o prázdninách a do kterého jsem se hned zamilovala?No tak!Kde je?!Kde!?"Kakashi neodpověděl,pustil Sakuru a nechal ji jít.Potřeboval si to všechno urovnat v hlavě.Sám nevěděl co se to sním stalo.A Sakuřina otázka mu začala vrtat hlavou....

Sejdeme se na hřbitově.

15. ledna 2012 v 21:32 | Jitřenka |  Sejdeme se na hřbitově.
,,Ticho!"Ozval se hlas třídního učitele Kakashiho.
,,Chtěl bych vám představit-TAK BUĎTE UŽ ZTICHA!"Veškerý šramot a zvuk ve třídě rázem utichl a všichni se se ,,zájmem" otočili ke katedře.
,,Kde jsem to skončil.Aha!Chtěl jsem vám představit dva nové žáky.Tsumimaro a Naruto Uzumaki."Kakashi se vydal ke dveřím a otevřel je.Do nich vešela jako první dívka s červenými vlasy,čokoládovou pletí a zelenýma očima,hned po ní vešel poměrně vysoký blonďák s modrýma očima které však postrádaly lesk,u té dívky tomu bylo stejně tak.
,,Jsou z Translivanie,ale doufám že mezi vás brzo zapdanou.Naruto ty si sedni s Shikamarem a Tsumimaro ty si jdi sednout za Hinatou.Oba se znechuceně odšouraly ke svojíj lavici a po cestě si něco šuškali.Hned jak si sedli tak Kakashi začal s nudným výkladem nudného Zeměpisu.
Hned jak zazvonil zvonek na přestávku,všichni začali na Tsumi a Naruta utočit spoustou otázek.
,,Vy ste fakt z Translivanie?"
,,Jo...jo jsme."Řekli oba naráz a stejně znuděně.Pak přišlo na řadu představování.
,,Sasuke."

Nové Autorky.

9. ledna 2012 v 20:57 | Jitřenka |  Oznamy

Mám vážně super kamarádky které se ,,rozhodly"(násilně jsem je k tomu donutila) mi pomáhat s blogem.Jako první


Má malá puťka 5

7. ledna 2012 v 13:12 | Jitřenka |  Má malá puťka.

Tak pokračování...P.s:Kakashi KUrenai sice přes hubu sice nedá ale doufám že to budeš číst i tak Anonime.Hlasujte v anketě. :)

,,Kurenai co to děláš!"Řekl zděšený Kakashi když od sebe Kurenai odstrčil.
,,Líbala jsem tě"."Odfrkla si a začala si rozepínat šaty.Kakashi odvrátil hlavu.
,,Kurenai,prosím obleč se."
,,Ale no tak,podívej se na mě."Řekla Kurenai svůdně.
,,Kurenai obleč se prosím!"